Srpen 2009

Jak máte rádi SS?

25. srpna 2009 v 9:46 | Maryka13 |  Ankety
Co si myslíte o Snapeovi?

New anketa

25. srpna 2009 v 9:45 | Maryka13 |  Ankety
Co vám zde vadí?

Vše má svůj čas 1: Pro Renču

25. srpna 2009 v 9:37 | Maryka13
Kapitola I. Profesorka

Angela Pransová byla šestnácitiletá studentka v Bradavicích. Měla ráda legraci, bonbóny, a všechno možné. Měla hlavně ráda Harryho. Nevěděla co se to s ní děje, ale myslí si, že se asi zamilovala. Je studentkou v šestém ročníku a měla hrozně ráda Rona, Hermionu, Nevilla, Seamuse, Harryho nejvíc, a snad všechny nebelvírští měla ráda. Byla ve Velké síni a večeřela. Vedle ni seděl Harry po pravém boku, a po levém boku vedle ni seděla Heriona. Angela si povídala jen s Hermionou. Harry se na Angelu díval. Jako by jí chtěl taky něco říct. Však svoje myšlenky zahnal jinam, a začal si povídat s Ronem. Angela si přestala povídat s Hermionou. Už toho napovídali dost a už ani neví o čem by promluvili. Když se jen mlčelo, umyslel Brumbál, že je to vhodná chvíle. Vstal ze židle, a pronesl.
,,Promiňte že ruším. Mílí žáci, letos tu máme jednu ošklivou a zlou změnu. Určitě si říkáte, proč u profesorského stolu chybí profesorka McGonagallová. Profesorka McGonagallallová, byla zavřažděna. A všichni jistě víte kým. Voldemortem.Zemřela před dvěma měsíci. Pohřeb jsme bojužel nemohli udělat, protože, tělo jsme nenašli. Proto jsme se rozhodli, že profesorkou kouzelných formulí, a ředitelem Nebelvírské koleje, se stane Amélie Marnová.'' Profesor Brumbál dopověděl větu. ,,Vězte, že i mě je to líto. Prosím, pokračujte v hostině.'' Hermiona začínala mít v očích slzy. Je jasné že s profesorkou McGonagallovou zažili spoustu let. Je vůbec správné aby vybrali nějako mladou žábu? Jo, ještě někoho svede. Byl fakt že byla krásná. Ale opravdu. Špinavě blonďaté vlasy, štíhlá postava, obličej krásně čistý a vlasy měla dlouhé až do půlky zad. Už ta představa že by svedla profesora Snape. Hahaha!!! Dobrej vtip! No moment! Ale ona ho může skutečně svést! Ježiši!Jestli je větší potvora než on, tak to se nesmí stát! No nic. Jestli ho opravdu svede, tak se o to postarají pak sami.
,,Panebože! Mně je profesorky líto. Raději bych chtěla ji, než tady tu mladou ženskou. Vsaď se že svede každýho, jen se na ni podívá. Hned bude mít v očích srdíčka.'' Řekla Angela. Hermiona se pousmála.
,,Taky si to myslím.'' Přiznala Hermiona. Angela se usmála. Když bylo po večeři, Všichni šli do ložnic. Angela měla s Hermionou plán, jak udělat z člověka blázna aby se do ni nezamiloval. Nu, uvidí se. Buď se to povede, a nebo ne. Nikdo si není ničím jist předem. Nu opravdu se uvidí. Plán je...''

Pokračování později:)

Hon na Smrtijedy 3

23. srpna 2009 v 0:01 | Maryka13
Kapitola III. Trest

,,Uděláta místo v krabicích a některé nápisy co na nich budou, smažete a napíšete lépe! Nějaké dotazy?!'' Zeptal se Snape rozčíleně. Melisa ani nemukla. Jen tiše přikývla. Snape přikývl. Vydal se cestou do sklepení. Málem vrazil do Harryho. Harry měl štěstí, že rychle uskočil. Melisa něco zaslechla. Díky bohu že Snape nic. Pomalu už stárl. Táhl se na čtyřicet osm. Docela vysoký věk. Ale pro kouzelníky žádná výška. Melisa na Harryho mrkla. Už věděla že tam je. Snape ji však zahlédl.
,,Na koho pak to mrkáte slečno Ankelková?'' Zeptal se s úšklebkem. Melisa se lekla, až sebou škubla. Snape se ušklíbl.
,,Vylezte Pottere z toho pod pláště! Stejně vím že tady jste.'' Rozkázal Snape. Harry zakroutil zorničkami, a vylezl z pod pláště.
,,No vidíte. I drzý malý ubožáčci dokáží poslechnout. To jste vy dva! Oba ke mně do kabinetu! A rychle!'' Vyštěkl Snape. S ním není jednoduché si zahrávat. Zatím si s ním nikdo nezahrál. Kromě Harryho. Ve třetím ročníku si Melisa vzpomněla, jak jí říkal, že ho načapal na chodbě.
Vzpomínka
,,...se poroučí profesoru Snapeovi. A...''
,,Pokračujte!'' Řekl Snape netrpělivě.
,,A žadají ho, aby nesrkal svůj dlouhý nos do cizích záležitostí!'' Pokrčil rameny Harry. Snape se rozčílil a začal něco štěkat.
Realita
Melisa se neudržela a musela vyprsknout smíchy, když si na to vzpomněla. Snape se prudce otočil. Když ho Melisa zahlédla, smích ji přešel.
,,Můžete mi vysvětlit, co je zde k smích? Rád bych se totiž taky bobavil!'' Řekl nabroušeně. Melisa udělala vylekáný pohled. Hned začala přemítat co má říct. Pravdu říct nemůže! To ne!
,,Rád bych, aby jste se nebavila na můj ůčet! Srážím Nebelvíru 50 bodů! Pottere, a Vy se příště nechlubte o něčem, o čem skoro nic nevíte!'' Rozkázal, znova se otočil a šel do sklepení. Melisa se podívala smutně na Harryho. Harry se pousmál a pohladil po rameni. Snape otevřel dveře od sklepení. Ustoupil stranou, aby mohli projít. Zavřel za sebou dveře. Připravil na dvě lavice asi tak, 20-30 lahviček s Tlustočervy. Přemístil lahvičky až na druhý konec lavice, a ruhé lahvičky až k jeho stolu. Na ruhý konec stolu dal lahvičky, a nejblíž k jeho stolu dal na lavici další lahvičky. Melise dal příkaz, aby se postavila na druhý konec místnosti ke stolu, a Harrymu aby se postavil k lavici u jeho stolu. Harrymu dal 30 lahviček, a Melise 20. Fakt byl, že Harrymu dělal naschvály. Melisa ho tolik nenaštvala jako Harry jeho. Celou dobu je špehoval a poslouchal jejich rozhovor. To on nemá příliš v lásce. On vlastně nemá v lásce nikoho. Uběhlo už asi hodinu a půl, a Melisa a Harry udělali teprve 15 lahviček. Melise zbývalo jen pět, ale Harrymu ještě 15. To tan stráví ještě pěkně dlouho. Melisa tady bude asi tak ještě 20 minut. Ale Harry? Ten tady stráví asi ještě hodinu. Uběhlo jedenáct hodin, a Melisa byla dávno pryč. Před 25 minutami odešla. Harrymu sbývalo ještě 3 lahvičky, to znamenalo, že tady bude ještě asi tak, 15 minut. Harry byl už spotcený. Snape opravoval dost hodně písemek ze třetího a ze čtvrtého ročníku. Harry už nemohl. Ještě 2 lahvičky a bude mít hotovo, ale už opravdu nemohl. Nakonec se nad ním Snape smiloval.
,,Jděte spát Pottere. Zbytek dodělám sám. Stejně se tady s tím pipláte. Ta zmizte!'' Řekl nebezpečně tichým hlasem. Harry se narychlo zbalil, a rychlým krokem odešel. Melisa nebyla pryč. Čekala na něj za dveřmi. Ale oči už měla červené od únavy. Harry ji pohladil,vzal do náruče, a odešel s ní.

Pokračování příště

Hon na Smrtijedy 2

20. srpna 2009 v 16:43 | Maryka13
Kapitola II. Mudlovská šmejdka

,,Ale zdálo se mi...'' Harry nedokázal dopovědět větu. Hermiona naléhala.
,,Co se ti zdálo? Tak mi to řekni!'' Stále naléhala. Harry zakroutil hlavou.
,,Nic. Nic zapoměň na to. Jenom-''
,,Jenom co?! Harry! Proboha vždyť ty-víš-kdo se ti dostal do hlavy a do snů. Tohle se prostě musí zarazit. Proč mi nic neříkáš?'' Vztekala se Hermiona. Harry se na ni díval. Takhle naštvanou ji už neviděl čtyři roky. ve čtvrtém ročníků jen záviděla. Ale jinak se s ním usmířila. Jinak od svých jedenácti ji neviděl takhle řádit.
,,No dobře. Zdálo se mi...že nás všechny zabil. Mě, tebe, Rona, Melisu, Ginny...prostě všechny!'' Vyštěkl Harry. Hermiona se tvářila provinile. Ale zeptat se musela. Jinak by to nešlo. Její nejlepší kamarád by se nadále trápil? To by přece nepřicházelo v úvahu. A Melisa aby zemřela? To by přeci nešlo! Taky jedna z jejich nejlepších přátel. Všechno by to byla hrůza. A aby ovládl celé Bradavice a povraždil Mudly? To nejde! Musí mu v tom zabránit. Bellatrix, ta odporná Smrtijedka by si zasloužila pěkně krutou smrt! Už za to že zabila Nevillovi rodiče.
,,No, promiň. To jsem nevěděla. Podívej! Zrovna přemýšlím, proč Umbrigedová pořád odmítá mluvit ty-víš-o kom. Přemýšlím, jestli nestojí na jeho straně.'' Řekla Hermiona. Harry stáhl obočí.
,,Prosim tě. Proč by Voldemort brál takový žabý ksicht? Sice umí kouzlit ale není vhodná k Smrtijedům. Bellatrix by ji na místě zabila.'' Pověděl Harry.
,,To se nebojíš toho jména? Pořád ho vyslovuješ! A pak se ti možná kvůli tomu jménu zdají tyhle sny! Prosím, udělej to pro mě, pro Melisu, pro Rona...a buh ví pro koho ještě. Přestaň prosím to jméno vyslovovat. Vždyť je to nebezpečné jméno!'' Napovídala mu Hermiona.
,,Ale, já se toho jména nebojím, Hermiono. Ale ty ano. Jestli mě nechceš poslouchat jak ho vyslovuju, tak běž pryč! Jinak se s tebou nemám o čem bavit! A teď když dovolíš, půjdu pryč.'' Oznámil Harry, jakoby se naštval kvůli tomu, že mu někdo přebral dívku. Hermiona se za ním dívala jak odchází ze společenské místnosti. Odešel do chlapeckých ložnic. Z pod polštáře vytáhl Pobertův plánek. Rozložil ho, aby se podíval kde kdo chodí. Najednou uviděl Snapea, jak chodí po prázdných chodbách. Ale co ho nejvíc zaskočilo. Tam na něj čekala Melisa. Harry vstal z postele. V kufru měl schovaný neviditelný plášť. Otevřel kufr, vytáhl plášť, přehodil jho přes sebe, vzal Pobertův plánek, a mohl vyrazit do temných chodeb. Snape byl asi tak o dvacet kroků před ním rychlejší. Byl mu ale těsně za zády. Snape už stál před Melisou.
,,Slečno Ankelková. Jistě si uvědomujete, že za zranění pana Malfoye, nesete odpovědnost. To zranění je velmi vážné. Modlete se ale aby se jeho stav nezhoršoval!'' Vyčetl ji Snape. Melisa přikývla.
,,Ano, pane profesore. Uvědomuju si to ale, bylo to nechtěné. Nechtěla jsem mu tak tvrdě ublížit. Ale sám jste viděl jak mě urážel. Říkal mi Mudlovská šmejdko. Slyšel jste to dobře! Na náhradní hodině jste mu neřekl ani slovo!'' Naštvala se Melisa. Snape se na ni zamračil.
,,Podívejte, to že vás někdo nazval mudlovskou šmejdkou, neznamená že mu musíte ublížit!'' Vyštěkl Snape.
,,Jenomže já nejsem mudlovská šmejdka! Pocházím z čisté kouzelnické krve!'' Rozčilovala se.
,,Strhávám Nebelvíru 30 bodů za vaše chování! Za chvilku přijďte ke mně do kabinetu. Uděláte...''

Pokračování později :)

Pro Terku Bodi

Hon na smrtijedy 1: Pro Terku Bodi

19. srpna 2009 v 11:36 | Maryka13
Kapitola I. V Bradavicích

Melisa Ankelková, v pátém ročníku v Bradavicích, už nemohla dále poslouchat nějaké hloupé řeči o tom, že Bradavice už nejsou bezpečné. I Harry tohle nemohl poslouchat. Zatímco Popletal pořád zapírá, že se Pán zla vrátil. Melisa seděla na pohovce ve společenské místnosti. Myslela na to, co se stane, když Bradavice zavřou. To by Harry ani ona nepřežili. No, a ještě ke všemu poslat Umbrigedovou do Bradavic jako profesorku obrany proti černé magii. To se profesoru Brumbálovi opravdu povedlo. Nebo vlastně on za to nemůže. Ale Popletal ano. Horšího ministra snad ještě nikdo neviděl. Ještě ke všemu byla pro, aby Harryho vyloučili za to, že si zachránil život sobě, a bratrancovi. To jsou teda opravdu spravedlivý pravidla.
,,Já už nevím co bych měla říct. Tohle ministerstvo je prostě na nic. Nechápu jak na Harryho tady musí všichni zírat, jako na něco ošklivého a schnilého. Tomu opravdu nerozumím.'' Takhle si to Melisa už naříkáva jeden měsíc. Vedle ni si pak přisedla osoba.
,,Nad čem tady přemýšlíš?'' To Harry. Melisa trhla hlavou. Nevěnovala pozornost a Harryh si nevšimla.
,,Co...? Nad ničem Harry. Jen tak jako doufám že jsem měla ten ůkol z lektvarů správně.'' Usmála se a rychle si vymyslela nad čem přemýšlí. Věděla až moc dobře, že ho má správně. Pomáhala jí s tím Hermiona. Ta se nemůže splést.
,,Vždyť ti s tím pomáhala Hermiona. Vždyť víš že měla vždycky všechno za výborné.'' Podivil se Harry. ,,Teda akorát obrana jí moc nejde.'' Prozradil Harry. Melisa se usmála.
,,To jo. Skoro vždycky má nad očekávání. Ale někdy za výborné.'' Řekla. Harry přikývnul. Melisa se podívala na hodiny. Bylo tam deset hodin večer.
,,Raději už půjdu spát. Ráno máme laktvary. Znáš Snapea.'' Pousmála se, popřála mu dobrou noc, a šla do dívčích ložnic. Harry tam zůstal sedět sám. Díval se na oheň před ním, který švihal v krbu.
,,Harry? Proč si nejdeš lehnout?'' Vedle něj se posadila Hermiona. Měla na sobě pižamo a župan.
,,Protože se mi zatim nechce.'' Odpověděl Harry. Hermiona se na něj podívala vyděšeně.
,,Ale Snape-''
,,Co všichni máte s tím Snapem?!'' Vyštěkl Harry. Hermiona se na něj jen dívala. Pak sklopila obličej. Harry stáhl smutně obočí. Pohladil Hermionu po rameni.
,,Promiň Hermi. Nechtěl jsem tak vyjet. Víš, když je každý se mnou později večer, a pak jde spát, každý říká, ať jdu taky, že znám Snapea.'' Pověděl Harry. Hermiona kývla, a podívala se a něj.
,,Já to cápu Harry. Nemusíš se mi omlouvat. Já ho taky znám. Holky mi říkaj něco podobnýho. Taky že musím jít brzo spát když sou jako první předmět lektvary.'' Vysvětlila Hermiona. Harry se pousmál. Hermiona taky.
,,Ale, nejseš jinak unavenej? Spal si jenom tři hodiny. A zítra je pondělí.'' Zeptala se Hermiona.
,,Ne. Nejsem ale zdálo se mi....''

Pokračování později :)

Pls hlasujte!

15. srpna 2009 v 20:38 | Maryka13 |  Ankety
Takže nwm jestli má smysl dávat další soutěž! Ale pro jistotu se vás zeptám! :)

Alan Rickma má svátek!!!

14. srpna 2009 v 21:00 | Maryka13 |  Novinky
Podle našeho českého kalendáře má mít svátek Alan. Pokud se počítá i Alan Rickman přeju mu hodně štěstíčka a zdravíčka! A posílam mu pusu. :)

Kouzelná mysl 8: Vyléčení

14. srpna 2009 v 2:11 | Maryka13
Kapitola VIII. Návštěva

Harry a Ron se rozhodli navštívit Peggy bez Hermiony. Byla trochu vyčerpaná a proto usnula v ložnicích. Zítra ji kluci vezmou na ošetřovnu za Peggy. Kdyby řekli, že byli na ošetřovně bez ni, to by byl pravý tanec. Ron držel a hladil Peggy ruku. Spala. Vzpomínal na léta, kdy tu na ošetřovně ležela Hermiona jako proměněná v kámen.
,,Taky vzpomínáš, jak tu ležela Hermiona? Přesně v téhle posteli. A teď tady leží Peggy. Ach, bože.'' Ron si otřel čelo. Měl na něm studený pot.
,,Jo vzpomínám si Rone. Neboj se. Dobře to dopadne a-''
,,Harry tohle není pohádka! Tohle je realita!'' Vyštěkl. Nechtěl se takhle chovat, ale neměl už nervy. To je u každého člověka normální.
,,Promiň Harry. Nechtěl jsem tak vyletět.'' Omluvil se Ron Harrymu. Harry jenom přikývl.
,,To je dobrý. Chápu tě Rone. Hele měli by jsme jít. Hermiona se může každou chvíli vzbudit. Jestli zjistí že jsme šli bez ni, tak nám ukáže kdo je tady pánem.'' Řekl Harry. Ron přikývl. Políbil Peggy na ruku, a následoval Harryho k odchodu. Bylo už čtvrt na deset a ve velké síní začala snídaně. Harry a Ron se rozhodli, že s sebou vezmou Hermionu.
,,Mám pro ni dojít?'' Zeptal se Ron. Harry zakroutil hlavou.
,,Ne ne. To je v pohodě. Já pro ni dojdu.'' Řekl Harry a vyběhl po schodech nahoru. Ron se posadil na lavičku u nebelvírského stolu. Skoro všichni učitelé snídali. Pamatoval časy, kdy na snídani bylo málo profesorů. Byl tam, Snape, McGonagallová, Brumbál, Prýtová, Umbrigedová, Hagrid a Červotočková. Z toho pomyšlení ho vytrhl Harry. Posadil se vedle něj, a Hermiona vedle Harryho.
,,Ahoj Rone.'' Pozdravila Hermiona unaveně. Měla červené oči od pláče, a unavené celé tělo.
,,Ahoj Hermi.''Pozdravil Ron. Byl stejně otrávený jako Hermiona.
,,Jak že dlouho spala?'' Zeptal se Ron potichu Harryho.
,,Tři čtvrtě hodiny.'' Odpověděl Harry. Ron přikývl.
,,Proč se ptáš?'' Zeptal se Harry.
,,Ale jen tak. Zajímalo mě to.'' Zalhal Ron. Jeho zájem jak dlouho spala, byl, protože se bál aby zase nešílela. Ale ano. Tři čtvrtě hodiny je dlouhá doba.
,,Dobře.'' Řekl Harry. Otočil se k Hermioně. Pohladil ji po hřbetu dlaně. Hermiona se na něj pousmála. Hlavu položila na jeho rameno. Harry ji hladil po vlasech. Několik lidí si šuškalo, že se mají rádi. Ne! Nebyla to pravda. Byli jen kamarádi. Harry Hermioně jen pomáhal, aby se z toho dostala. O nic jiného mu nešlo. Ať si každý říká co chce. Není to pravda. Harry políbil Hermionu na vlasy.
,,Proč se to muselo stát zrovna jí? Proč ne někomu jinému?'' Začala trochu vzlykat.
,,No tak! Přestaň plakat. S tím se každý člověk musí smířit. Mě taky zemřeli rodiče. A oba. A musel jsem se s tím smířit. Ona se stím smíří. Neboj. Jde jen o zvyk. Dostane se z toho. Každýho to čeká.'' Povídal Harry.
,,Asi máš pravdu Harry. Půjdem ji navštívit?'' Zeptala se.
,,Jo půjdem. Pojď Rone!'' Harry s Hermionou vyběhli na chodbu. Ron jim byl v patách. Hermiona otevřela dveře ošetřovny. Uviděla tam Peggy. Ale probuzenou a s úsměvem na tváři. Hermiona se usmála a přeběhla k ní.
,,Peggy? Panebože! Jak se máš?'' Zeptala se radostně Hermiona. Peggy se usmála.
,,Mám se dobře. Díky za optání.''
,,Jsme rádi že je ti dobře!'' Řekl radostně Harry.
,,Hrozně tě miluju!'' Řekl Ron, a políbil ji.

Konec

Pro Nicoolku :) doufám že líbila:) pls pište komentíky
Předem děkuji: Maryka13

Kouzelná mysl 7

14. srpna 2009 v 1:08 | Maryka13
Kapitola VII. Zraněná kamarádka

,,Mohla by přijít o rozum a pak třeba zemřít.'' Odpověděl Ron. Hermiona si zakryla ústa. Ron se posadil na pohovku, a hlavu položil do dlaní. Harry si povzdechl a hlavu dal na opěradlo, a Hermiona tiše plakala. Harry si toho všimnul, a tak k ní přešel, a objal ji. Hermiona mu plakala do ramene. Objímala ho pevně.Začala už i vzlykat. Ron zvedl hlavu a řekl smutně.
,,Musíme jí jen držet palce aby se nevzdávala. Madame Bomfrejová říkala, že když ji budeme často navštěvovat, možná přijde na jiné myšlenky, a na tohle zapomene. Tohle mi poradila madame Bomfrejová.'' Oznámil Ron. Hermiona znova začala ještě víc vzlykat.
,,Odvedu ji do ložnice aby se vyspala. Není na tom taky nejlíp.'' Řekl Harry.
,,Jsem pro.'' Souhlasil Ron. Harry vzal Hermionu kolem pasu, a odváděl ji do dívčích ložnic. Všichni ještě spali. Když je volno, tak spí třeba do dvanácti. Ron už pomyslel, co by bylo, kdyby mu zemřela, jeho životní láska. To by nepřežil. Ne tohle se nesmi stát. Musí jí pomoct. Musí jí pomoct přežít. Nenechá ji ve štichu.
O deset minut později

,,Už se mi podařilo ji uspat. Byla pěkně vyčerpaná. Moc se o ni bojí. Stejně jako my dva. Ježiši. Takovou hrůzu. Doufám že si stím madame Bomfrejová poradí.'' Dělal si starosti Harry. Ron přikývl.
,,Taky doufám Harry. Půjdeme ji navštívit?'' Zeptal se Ron. Harry pozvedl obočí.
,,Ale co Hermiona?'' Optal se. Ron pokrčil rameny.
,,Vžyť usnula. Vrátíme se brzo. Zítra tam půjdeme s ní. Tak co?'' Zeptal se znova.
,,No tak jo. Půjdem. Kolik je?'' Zeptal se. Ron se podíval na hodinky.
,,Bude devět.'' Odpověděl Ron.
,,Dobře. Tak vyrazíme.'' Řekl Harry. Po cestě potkali profesorku McGonagallovou.
,,Kampak jdete pánové?'' Zeptala se přísně.
,,Na ošetřovnu paní profesorko. Máme tam kamarádku.'' Řekl Harry.
,,No dobře. Máteštěstí že je ráno.'' Povolila a obešla je. Harry a Ron se rozběhli k ošetřovně. Otevřeli velké dveře, a uviděli spící Peggy. Madame Bomfrejová povolila aby šli dál. Když dala na stlek nějaký lektvar, odešla. Ron přešel k posteli. Harry si přisunul židli k posteli. Ron ji pohladil po ruce.
,,Harry, je to příšerný. Kdybych ji ztratil, nevím co bych si počal.'' Řekl Ron. Harry ho poplácal po zádech.

Konec

Pokračováni později :)